Program RKI v Praze
3. června v 11:00 hod. - Chamtivá čarodějnice – Představení divadla Luceafărul z Jasů v rámci Mezinárodního loutkového festivalu.)
Místo konání: Divadlo Karlova 44 (Karlova 44, Praha 1, Staré Město)
Vstup volný
Chamtivá čarodějnice
Autor literární předlohy: Dan Lungu
Režie: Ion Ciubotaru
Mladý jašský spisovatel Dan Lungu napsal speciální pohádku pro Divadlo Luceafarul. Pohrál si se slovy i s fikcí a vytvořil nejen novou pohádku, ale také čarodějnice, které jsou zábavné a příjemné a které jako z rukávu sypou staré či nové moudrosti. Neustále mezi sebou bojují o dálkový ovladač a cestují ve světě moudrosti plném různých historek a příběhů.
4. června ve 20.00 hod. Dobrodružství barona Prášila – představení divadla Luceafărul z Jasů v rámci Mezinárodního loutkového festivalu.
Místo konání: Městská knihovna v Praze (Mariánské nám. 1, Praha 1)
Vstup volný
Dobrodružství barona Prášila
Autoři: Ion Săpdaru a Gabriel Andronache
Režie: Ion Săpdaru
Baron Prášil, proslavený svou schopností přehánět se před námi zastaví na hodinu a půl na jevišti, kam přináší svůj zvláštní svět kouzelného dobrodružství. Představení nás zavede do podivného světa, ve kterém hranice mezi pravdou a fikcí je velmi křehká, a přinutí i nás, abychom i my unikli do své fantazie.
12. – 13. června od 18.00 do 1.00 hod.
Pražská muzejní noc
Místo konání: Galerie RKI v Praze (Anglická 26, Praha 2)
Vstup volný
Fotografická výstava a prezentace slidů: „Formy, motivy a dekorativní techniky používané v sibiňském církevním zlatnictví ve 14. – 17. století. „Sbírka prací církevního a laického zlatnictví Národního muzea Brukenthal ze Sibiu”. Host: muzeograf Dana Dâmboiu z Národního muzea Brukenthal, http://www.brukenthalmuseum.ro/
Promítání filmu: Země Moců (1938, režie Paul Călinescu)
Choreografická vystoupení: skupina ME-SA (Hana Kalousková, Martina Lacová, Karolína Párová) www.me-sa.cz
Výstava “Šperkařství - dějiny a současnost” a výroba současných uměleckých šperků life
Předvádí:
Daciana Cuc – Wired Stones: Šperky z měděného drátu, postříbřené nebo stříbrné, zdobené polodrahokamy, dřevem, muránským sklem, broušeným sklem, perlami a perletí
http://dacianadax.wordpress.com/
Eugenia Ghica – Bohemian Sin: Šperky z drátu obaleného textilem: výšivka, voál, satén, šifón, zdobeno perlami, korálky, perletí a keramikou
http://bohemiansin.blogspot.com/
16. června v 18.30 hod. – Seriál dokumentárních filmů Rekonstrukce, díl: Operace Řecko Místo konání: Promítací sál RKI Praha (Anglická 26, Praha 2)
Vstup volný.
Film je v rumunštině s anglickými titulky.
Operace Řecko
Vypravěč: Stejărel Olaru
Produkce: Alexandru Munteanu
Realizace: Lucia Hossu Longin
Režie: Dan Necşulea
Z jedenáctičlenné skupiny ozbrojených bojovníků protikomunistického odboje operující v horách Făgăraş, která vzdorovala téměř sedm let, bylo v roce 1956 naživu šest vůdců. Prostřednictvím profesora Ioana Grovu, který patřil do podpůrné skupiny partyzánů, ale který je zradil, byl mezi ně infiltrován Costică Niculescu, důstojník Securitate. Ten oněm šesti vůdcům slíbil, že jim zajistí odjezd do Řecka, aby se zachránili před pronásledováním ze strany Securitate. Následují měsíce příprav, přicházejí dopisy a zprávy z Řecka, které v nich mají vzbudit důvěru pro uskutečnění „poslední cesty”. Ve smluvenou dobu nastoupí do vlaku a jedou do Bukurešti na Severní nádraží. Tady na ně čeká autobus, který je má dovézt do Konstance. Autobus je ale prošpikovaný agenty Securitate v civilu. Jakmile zastaví, bojovníci jsou pochytání a odzbrojeni. Film Virgila Calotesca, který byl po události natočen, ukazoval celou událost včetně jejich chycení jako vítězství hrdinných příslušníků Securitate v boji proti banditům. Těch šest skutečných hrdinů byli studenti, kterým nebylo ani 30 let. Všichni byli popraveni v Jilavě v listopadu 1957.
Dokumentární filmy tohoto seriálu vyrobila Rumunská televize ve spolupráci s Ústavem pro studium komunistických zločinů v Rumunsku. Jednotlivé díly představují různé aspekty charakteristické pro období komunismu v Rumunsku, se kterými se rumunští diváci seznámili až v nedávné době, poté, co byly zpřístupněny archívy bývalé tajné služby Securitate. Na základě studia archívů bývalé Securitate byly znovu otevřeny soudní případy, bylo možné zjistit metody a prostředky, které bývalá Securitate používala, ale také kdo byli ti lidé, kteří se dopouštěli zločinů jak fyzických, tak i psychických. Za účasti herců se dnes diváci mohou seznámit s událostmi, které se odehrály v době vlády dvou nejvyšších vůdců komunistického Rumunska - Gheorghe Gheorghiu-Dej (1948 – 1965) a Nicolae Ceauşescu (1965 – 1989).
19. – 23. června – „Takoví byli Darebáci“: výstava, koncerty, film
„Takoví byli Darebáci“ připomíná 20. výročí nepřetržité demonstrace na Univerzitním náměstí v Bukurešti. Jestliže ve většině zemí Střední a Východní Evropy byl pro pád komunistických režimů nejdůležitější rok 1989, v Rumunsku byl rozhodujícím rok 1990, který byl poznamenán nepřetržitou demonstrací na Univerzitním náměstí, dramatickými událostmi 13. června a opakovanými nájezdy horníků. Tyto skutečnosti jsou velmi málo známé ve světě, který stále více zapomíná na to, co se stalo ve Střední a Východní Evropě v roce 1989 a ještě před tímto rokem.
Nepřetržitá demonstrace na Univerzitním náměstí je nesmírně významnou událostí v porevolučních dějinách Rumunska, neboť představuje test dospělosti rumunské občanské společnosti, je výrazem nepopiratelného přání žít ve skutečné demokracii a vyjadřuje pevný postoj rumunské inteligence proti komunismu a diktatuře.
Program:
19. června v 19.30 hod. – Audiovizuální koncert „Live from the Archive“, Electric Brother a Casa Gontz.
Místo konání: Palác Akropolis (Kubelíkova 1548/27, Praha 3)
Vstup volný.
„Live from the Archive“ přináší archivní záběry a audio mix zobrazující vývoj v Rumunsku od 50. let až po nájezdy horníků z 90. let.
Electric Brother, DJ
Electric Brother – skladatel, DJ, sound designer z Bukurešti. Je hostitelem jednou týdně vysílaného pořadu Retroelectro na rozhlasové stanici Radio Guerilla. V roce 2004 získal cenu Heineken Best Romanian DJ. Vystupoval jako sólista a člen skupiny Aievea při různých hudebních představeních v Evropě a nejen v Evropě – zúčastnil se prestižního Jazzového festivalu v Montreux.
Electric Brother rovněž skládá hudbu k divadelním hrám a filmům. Nejnovější projekt, kterého se zúčastnil jako sound designer je film “Marţi, după Crăciun – V úterý po Vánocích” (r. Radu Muntean), který byl v Cannes 2010 jmenován na cenu “Un Certain Regard”.
www.myspace.com/electricbrother
Casa Gontz – Daniel Gontz, VJ
Daniel Gontz patří mezi nejvýznamnější představitele vizuálního umění v Rumunsku. Jeho projekty zachovávají obraz jako jednotku, a to od fotografie až po instalace, VJ-ingy, hudební klipy nebo video ilustrace.
Daniel Gontz absolvoval magisterské studium na Akademii krásných umění ve Vídni a vystavoval na více než 50 výstavách v galeriích a v současných prostorách věnovaných umění na různých místech celého světa. V Rumunsku uskutečnil i projekty propojené s urbanistikou: „Barevné fontány“ na náměstí Unirea v Bukurešti, „Respiro“ – varovné upozornění na problémy městské dopravy, „Modrý bod“ upozorňující na bukurešťské stavby přinášející vysoké estetické riziko. Tyto projekty vyvolaly obrovský ohlas v národním měřítku.
Daniel Gontz využívá nejnovější technologie (měl hotel online, virtuální cestovní kancelář a TV vysílání) a zkouší nejnovější trendy ve video umění.
22. června v 17.00 hod. – Vernisáž výstavy „Takoví byli Darebáci“
Místo konání: piazzeta Národního divadla v Praze (Ostrovni 1, Praga 1)
Vstup volný.
Dokumentární výstavu fotografií a novin „Takoví byli Darebáci“ připravilo Národní muzeum dějin Rumunska a časopis „Dějiny a civilizace“. Uvádí nás do událostí a doby, které jsou v Rumunsku známy jako „Fenomén Univerzitní náměstí – 1990“: celá řada pouličních protivládních demonstrací, kterými byl vyjadřován protest proti usnesení přijatému Frontou národní spásy, na jehož základě bylo rozhodnuto, že se zúčastní první svobodných voleb po pádu komunistické diktatury. Dočasně vzniklá Fronta se později přeměnila v politickou stranu a oproti svému zcela původnímu závazku neúčastnit se parlamentních voleb, se skutečně do předvolebního boje zapojila.
Významnou politickou událostí se v tomto období stala v březnu Temešvárská proklamace, která v bodu 8 požadovala, aby komunistická nomenklatura byla na 5 let vyloučena z politického života země (členové Fronty národní spásy byli příslušníky bývalé komunistické nomenklatury).
Duben 1990 znamenal začátek fenoménu zvaného „Univerzitní náměstí“ - nepřetržité demonstrace, která probíhala každý den po dobu 2 měsíců a vyvrcholila ve dnech 14. - 15. června 1990, když se moc, legitimizovaná volbami 20. května (volby vyhrála FNS), znovu obrátila se stejnou výzvou na horníky z údolí řeky Jiu, aby násilím obnovili pořádek v hlavním městě.
22. června v 17.00 – 19.00 hod. – Koncert skupiny Timpuri Noi: www.timpurinoi.eu
Místo konání: náměstí u Národního divadla v Praze (Ostrovni 1, Praga 1)
Vstup volný.
Skupina byla založena v roce 1983. Do roku 1991 díky svému stylu, jazyku a podvratnému smyslu textů byla skupina Timpuri Noi označována za undergroundovou. To vše bylo důvodem, proč Timpuri Noi byly po celou tuto dobu (1983-1991) téměř neznámí, i když jejich umělecká úroveň a repertoár by je bývaly mohly vynést mezi nejoblíbenější skupiny. Po roce 1989, v letech 1994 a 1995, se skupina stává nejoblíbenější v celém Rumunsku a dodnes se udržuje mezi nejlépe oceňovanými rockovými skupinami v Rumunsku.
Timpuri Noi se zúčastnily všech ročníků festivalu Rock v Bukurešti a dostalo se jim cti zahájit recitálové koncerty významných mezinárodních rockových interpretů, jako: Ian Gillan a Uriah Heep (1992), Asia a Scorpions (1993), Saxon, Paradise Lost a Jethro Tull (1994), Iron Maiden a Kreator (1995).
23. června v 19.00 hod. – Promítání filmu „Univerzitní náměstí – Rumunsko“ (r. Stere Gulea, Vivi Drăgan Vasile, Sorin Ilieşiu, 1991)
Místo konání: Kino Evald (Národní 28, Praha 1)
Vstup volný
Dokumentární film z demonstrací na Univerzitním náměstí v červnu 1991 pořádaných studenty proti neokomunistické vládě, která znamenala hrozbu, že po svržení diktátora Nicolae Ceauşesca uchopí moc v zemi. Film uvádí i brutální zásahy vlády a horníků z údolí řeky Jiu proti demonstrujícím. Režisér filmu, který se rovněž zúčastnil mítingů, provedl rekonstrukci událostí, k níž použil vzácné záběry, často vytvořené amatéry, a odhalil tak pohled na události zcela odlišný od oficiální verze TVR – Rumunské televize. Konec filmu přináší i reportáže o těchto střetech, které odvysílaly zahraniční televizní stanice.
21.-27. června - XI. ročník FESTIVALU DEVĚT BRAN 2010
V tomto roce, tedy v roce 2010, si připomeneme 65. výročí konce druhé světové války. Dramaturgie festivalu připravuje ve spolupráci s Ministerstvem obrany ČR a Vojenským historickým ústavem, pod záštitou Ministra obrany ČR pana Martina Bartáka, projekt připomenutí úlohy československých vojáků - židů - v armádních sborech působících na východ i západ od nás. Kromě archivních materiálů (fotografie, filmy, dokumenty) seznámíme veřejnost s žijícími pamětníky té doby.
Hlavním tématem letošního 11. ročníku festivalu je Rumunská židovská kultura. Rumunsko je země, která má v současnosti pětinásobnou komunitu občanů židovského vyznání. V Bukurešti podobně jako v Moskvě působí profesionální Židovské divadlo. Odborné publikace zmiňují, významný podíl židovských muzikantů pocházejících z Transylvánie na rozvíjení židovské hudby v aškenázském pojetí.
Významným reprezentantem rumunské židovské kultury je literatura a proto jsem se rozhodl vybrat a pozvat některého z rumunských spisovatelů do Prahy a uspořádat s ním literární večer. Myslím že máme z čeho vybírat a diváci se mají nač těšit.
Program pražské části festivalu menšinově jako vždy doplní umělci z Německa, Slovenska, Maďarska, Polska a Ruska.
Jarní část představí špičkové české umělce rumunským – bukurešťským občanům. Podzimní a zimní část festivalu Devět bran otevře na konci září tradiční filmový festival v Luhačovicích a dále bude pokračovat v začátkem listopadu multikulturním festivalem v Trutnově a zakončen bude opět v rámci projektu Československé brány v hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě.
Více informace na www.9bran.cz.
30. června – 2. července – Trh řemesel „Umění a tradice – Trademark Romania”
Po tři dny bude v improvizované řemeslnické dílně postavené na náměstí Míru v Praze k vidění řemeslo tkalcovské, hrnčířské, kožedělné, řezbářské a výrobky řemeslnických mistrů určené pro potěchu očí i k užitku, malba ikon na sklo a malování kraslic v tradičním rumunském stylu. Celkem 15 mistrů uměleckých řemesel z transylvánské oblasti Cluj bude předvádět naživo svou práci a zvát návštěvníky trhu k objevování krásy tradičního rumunského umění.
Folklorní soubor „Dor transilvan” se představí 1. a 2. července s programem rumunské lidové hudby a tanců. V informačním centru budou k dispozici kulturní a turistické informační materiály.
Výrobky rumunských řemeslníků si budou moci návštěvníci trhu zakoupit. Budou pro ně připraveny i CD s rumunskou hudbou, tradiční rumunské pokrmy a víno. Trh bude pro zájemce otevřen v době od 11 do 19 hodin, s výjimkou posledního dne, kdy bude končit již v 17.00 hodin.
Program:
30. června
- 11.00 – 11.30 – Slavnostní zahájení Trhu uměleckých řemesel „Umění a tradice – Trademark Romania”
Projev rumunských hostů
Krátké seznámení s tradičními rumunskými uměleckými řemesly
- 19.00 – ukončení programu
1. července
- 11.00 – zahájení trhu
- 17.30-19.00 – Vystoupení folklórního souboru „Dor transilvan“
- 19.00 – ukončení programu
2. července
- 11.00 – zahájení trhu
- 14.00-15.30 – Vystoupení folklórního souboru „Dor transilvan“
- 17.00 – ukončení trhu
***
Do 11. června 2010 Výstava malby, grafiky, kresby a artefaktů - Tvorba více významů, rumunské malířky Anca Covrig a české výtvarné umělkyně Sevdy Kovářové.
Místo konání: Galerie RKI Praha (Anglická 26, Praha 2)
Tyto dvě umělkyně sbližuje v prvé řadě citlivé vnímání světa a bytí ženskýma očima. U rumunské umělkyně žijící už téměř deset let v Česku je malba, schematizovaná až do samé podstaty, v kontrapunktu s důslednou, téměř intimní grafikou české pragmatické umělkyně, která si se stoickým klidem osvojila princip nikdy neukázat „nic víc, než co je vidět na první pohled”. To je však vyváženo tím, že perspektiva znázorněná Ancou Covrig je jen zdánlivě vyčerpávající: veškerá forma sdělení, zbavená skličující tíhy detailu, se přenáší věčně nevyřešitelnou existenciální rovnicí, zmenšenou na základní termíny nebo věčnou otázkou vyslanou světu. Do hypotetických odpovědí by právě mohly zapadat něžné grafické detaily Sevdy Kovářové.
Do 6. června – Výstava architektonických maket a kreseb Architecture & Inclusion
Místo konání: Galerie Jaroslava Fragnera (Betlémské náměstí 5a, Praha 1)
Mladí architekti a architektská studia z 11 evropských zemí (Rumunsko, Česko, Portugalsko, Velká Británie, Holandsko, Rakousko, Německo, Slovensko, Norsko, Švédsko, Dánsko) představí v rámci Evropského roku boje proti chudobě a společenskému vyloučení návrhy na řešení společensko-urbanistických otázek, které by byly schopny pomoci v zařazení do společnosti různé společenské menšiny: starší osoby, osoby postižené, bezdomovce atd.
Projekt prováděný za koordinace EUNIC z České republiky a vzešlý z jeho iniciativy obsahuje kromě vlastní výstavy i přednášky a kulaté stoly věnované jevům současného architektonického vývoje a způsobu, jak může architektura přispívat k požadavkům společenské integrace.
Pořadatelé: Rumunský kulturní institut, Institut Camőes – Portugalsko, British Council, Rakouské kulturní fórum, Goethe Institut, Slovenský kulturní institut, Velvyslanectví Nizozemí, Velvyslanectví Norska, Velvyslanectví Švédska, Velvyslanectví Dánska.
Rumunsko zastupují studenti Sergiu Demean a Corneliu Costeant, jakož i profesoři architektury Vlad Gaivoronschi a Radu Radoslav z Fakulty architektury Technické univerzity v Timišoaře.
Architektonický projekt „Social Community Centre“, který navrhli Sergiu Demean a Corneliu Costeant, je zaměřený na společenskou integraci menšin (starších osob, sirotků, mladých rodin s finančními problémy, bezdomovců, etnických menšin).
Vice na: http://www.arh.upt.ro/ a http://www.gjf.cz
***
Kurzy rumunštiny
Naučte se rumunsky v Rumunsku!
Rumunský kulturní institut pořádá Letní školu rumunského jazyka, kultury a společnosti, v sedmihradské pevnosti z 12. století v Brašově.
Více informací na: http://www.icr.ro/cursuri_brasov
***
Kurzy rumunštiny na Univerzitě v Ostravě
Katedra románských studií na Filozofické fakultě Ostravské univerzity zahájila kurs rumunštiny v letním semestru pod vedením prof. PhDr. Jitky Smičekové a překladatele Davida Božetěcha.
Podrobnosti najdete na: http://ff.osu.cz/kro/
***
Kurzy rumunštiny se konají každé pondělí takto:
- začátečníci: 17.30 - 18.45 - prof. Dr. Jiří Felix, v přízemní učebně RKI v Praze.
- pokročilí: 18.45 - 20.00 - prof. Dr. Jiří Felix, v přízemní učebně RKI v Praze.
- konverzace: 17.30 - 19.00 - prof. Dr. Mircea Dan Duţă - v 1. patře RKI v Praze.
***
Umělecký kalendář
Rumunská kultura je jednou z nejbohatších a nejrozmanitějších kultur v Evropě a nejen v Evropě. V rumunském prostoru má své kořeny mnoho osobností světového významu. Dějiny výtvarného umění by byly o mnoho chudší bez Brâncuşiho nebo Grigoreska, hudbě by chyběla Enescova nebo Porumbescova citlivost a technikům by bez Henriho Coandy a Nicolae Pauleska trvalo déle, než by vynalezli reaktivní motor nebo inzulín.
Záměrem Rumunského kulturního institutu v Praze je seznámit Vás alespoň s částí osobností, které svrchovaným způsobem ovlivnily vývoj duchovního života. Ať jde o výtvarné umění, hudbu, techniku, vynálezectví nebo průkopnictví v nových oblastech, budeme Vám představovat jak jednoznačně uznávané osobnosti na světové úrovni, tak i osoby, které neprávem upadly v zapomnění.
Sergiu Celibidache (28. června 1912, Roman – 14. srpna 1996, La Neuville-sur-Essonne, Francie)
- rumunský dirigent a skladatel, čestný člen Rumunské Akademie
Narodil se ve městě Roman. Prvni roky po ukončení studia na lyceu v rodném městě strávil v Jasích, kde navštěvoval výuku klavíru a skladby a později se zapsal na filozofii a matematiku na Univerzitě v Bukurešti.
V roce 1936 odjel do Berlína, kde studoval na Hudební akademii. Jeho profesory byli Walter Gmeindl a Heinz Tiessen (skladba), Fritz Stein (dirigenství). Zároveň navštěvoval přednášky na filozofii u Eduarda Sprangera (psyhologie) a Nicolaie Hartmanna (metafyzika).
Hned po ukončení studia se v roce 1945 stává dočasným dirigentem věhlasného orchestru Berlínští filharmonici, protože jeho dirigent Wilhelm Furtwängler byl odvolán z funkce pro podezření ze spolupráce s fašistickým režimem. Do roku 1952, kdy byl Furtwängler rehabilitován a znovu začal řídit tento orchestr, oddirigoval Celibidache s Berlínskými filharmoniky více než 400 koncertů a prosadil se jako mimořádně umělecky náročná osobnost, která však ne vždy vyhovovala všem členům orchestru. Bylo pro něj velkou deziluzí, když si členové tohoto orchestru v roce 1954 zvolili Herberta von Karajana za doživotního dirigenta jako následníka Furtwänglera.
Po nějakou dobu neměl trvalé angažmá, ale byl pravidelně zván k dirigování věhlasných evropských symfonických orchestrů: ve Stuttgartu, Národní orchestr v Paříži, Rozhlasový symfonický orchestr ve Stockholmu. V letech 1960 až 1962 vede kurzy pro další zdokonalování v dirigenství na Akademii múzických umění v Sieně a později ve Fontainebleau a v Mnichově pro mladé dirigenty vybrané podle velice přísných měřítek.
V roce 1979 přijímá funkci hlavního hudebního ředitele v Mnichově a trvalé místo dirigenta filharmonického orchestru v tomto městě. Pod jeho vedením se Mnichovská filharmonie stala jedním z nejlepších symfonických orchestrů na světě.
Sergiu Celibidache byl uznávaným interpretem postromantické hudby a proslul jako nepřekonatelný dirigent symfonií Antona Brucknera a francouzských impresionistů od Clauda Debussyho po Maurice Ravela. Jeho dirigentský styl byl nesmírně originální, byl znám zejména různorodostí tempa: čím byla hudební pasáž bohatší a komplexnější, tím bylo tempo pomalejší, čímž tento styl vytvářel mimořádný efekt v koncertní síni. To bylo také důvodem, proč Celibidache odmítal záznam na desky.
Sergiu Celibidache je známý i jako skladatel. Mezi jeho významné skladby patří působivé Requiem, ale i čtyři symfonie a Koncert pro klavír a orchestr.
Za svou uměleckou činnost získal Sergiu Celibidache různá ocenění, mezi něž patří: čestný občan Mnichova (1992), čestný člen Rumunské akademie (1992), doctor honoris causa Univerzity v Jasích (1992), Maxmiliánův řád za vědu a umění (Německo 1993).
Zemřel 14. srpna 1996 ve svém sídle v obci La Neuville-sur-Essonne v departmánu Loiret nedaleko Paříže).
Prameny:
http://ro.wikipedia.org/wiki/Sergiu_celibidache
http://www.bach-cantatas.com/Bio/Celibidache-Sergiu.htm
***
Kreativita a inovace
Hermann Oberth (25. června 1894 v Sibiu – 28. prosince 1989 v Norimberku)
- byl jedním z otců zakladatelů výroby raket a astronautiky
Hermann Oberth se narodil v Sibiu a spolu s Rusem Konstantinem Ciolkovským a Američanem Robertem Goddardem patřil ke třem otcům zakladatelům výroby raket a astronautiky. Tito tři lidé spolu aktivně nikdy nespolupracovali, jejich výzkumy se odehrávaly na sobě nezávisle a přesto závěry jejich výzkumů byly v podstatě tytéž.
Hermanna od dětství fascinovalo toto téma v románech Jula Verna, zejména v kize Cesta na měsíc a Cesta kolem světa za 80 dní, přičemž přiznal, že první četl tolikrát, že ji znal téměř nazpaměť. Pod vlivem těchto knih a vlastního přesvědčení, že Verneovy nápady nebyly jen samá fantazie, postavil Hermann první model rakety již na základní škole, když mu bylo asi 14 let.
V roce 1912 začal Hermann Oberth studovat medicínu na Univerzitě v Mnichově a jako vojenský lékař se zúčastnil 1. světové války. Po válce se vrátil na stejnou univerzitu, ale tentokrát ke studiu fyziky pod vedením nejosvícenějších myslitelů v této oblasti v dané době.
V roce 1922 nebyla přijata k obhajobě jeho doktorská práce o vědeckém výzkumu v oblasti raket, protože byla považována za utopii. Nicméně, jeho práce byla vytištěna za podpory soukromých fondů a vyvolala kontroverzní diskuzi v tisku. Hermann to později komentoval tak, že dobrovolně nenapsal novou doktorskou práci proto, aby se stal hodnotnějším vědcem než ti, kteří jeho práci zamítli. Oberth kritizoval školký systém své doby a přirovnával ho k autu se světlomety otočenými dozadu, tedy bez pohledu dopředu.
V roce 1923 publikoval Hermann Oberth knihu Raketa v meziplanetárním systému (Racheta în spaţiul interplanetar) a v roce 1929 Jak cestovat v prostoru (Moduri de a călători în spaţiu). V letech 1928-1929 pracoval Hermann v Berlíně jako vědecký konzultant na prvním akčním historickém filmu odehrávajícím se v prostoru: Ženy na Měsíci. Film byl vyroben ve Spojených státech společností UFA-Film Co., režisérem byl Fritz Lang a měl neobyčejný úspěch při popularizaci nové vědy spojené s raketami. Na podzim 1929 byla vypálena první raketa na tekuté palivo s názvem Kegeldüse na základě projektu Hermanna Obertha. Při těchto experimentech mu pomáhali studenti z Technické univerzity v Berlíně a byl mezi nimi i Wernher von Braun. Při konstrukci první velké rakety na světě bylo použito 95 vynálezů a rad Hermanna Obertha.
Ke konci války pracoval Hermann Oberth v komplexu WASAG u Wittenbergu na střelách na tuhá paliva pro protileteckou obranu. Po skončení války se přestěhoval s rodinou do Feuchtu nedaleko Norimberka. V roce 1948 se usadil jako nezávislý poradce a spisovatel ve Švýcarsku a v roce 1953 se vrátil do Feuchtu, aby pomáhal při vydání své knihy Člověk ve vesmíru, v níž popisoval své nápady spojené s vesmírným reflektorem, vesmírnou stanicí, vesmírnou elektrickou lodí a obleky pro kosmonauty.
V roce 1960 pracoval ve Spojených státech v Convairu jako technický poradce při vývoji raket Atlas.
Ve věku 68 let, v roce 1962 se Hermann Oberth stáhl z aktivní práce. Avšak ropná krize v roce 1977 ho přiměla, aby se soustředil na alternativní energetické zdroje, což vedlo k vypracování plánu větrné elektrárny. Jeho činnost se po odchodu z aktivního života soustředila na filozofii a Hermann Oberth v té době napsal ještě několik knih spojených s tímto tématem.
Zemřel ve věku 95 let 28. prosince 1989 v Norimberku.
Po jeho smrti bylo otevřeno ve Feuchtu Vesmírné museum Hermanna Obertha, kde byly zpřístupněny veřejnosti jeho výzkumy a jejich výsledky. Společnost Hermanna Obertha stale inspiruje další vědce, výzkumníky a astronauty z celého světa, aby pokračovali v jeho díle.
Prameny:
http://www.centennialofflight.gov/essay/SPACEFLIGHT/oberth/SP2.htm
http://ro.wikipedia.org/wiki/Hermann_oberth
***
Významní antikomunisté
Emil Cioran (8. dubna 1911 v Răşinari – 20. června 1995 v Paříži)
- filozof a spisovatel
Emil Cioran začal studovat filozofii ve věku 17 let na Bukurešťské univerzitě. Jeho kolegou byl velký rumunský filozof Constantin Noica a jeho profesory Tudor Vianu a Nae Ionescu. Jako dobrý znalec němčiny studoval v originále Kanta, Schopenhauera a Nietzscheho. Již v mládí prokázal sklon k agnosticismu, když obhajoval „nepohodlnost bytí“. V roce 1933 získává stipendium, jež mu umožňuje pokračovat ve studiu filozofie v Berlíně. V roce 1934 vychází jeho první kniha „Pe culmile disperării“ (Na vrcholcích beznaděje), která získala Cenu Výboru pro oceňování mladých, ještě nepublikujícíh spisovatelů. Postupně vyšly další publikace: Cartea amăgirilor (Kniha přeludů,1935), Schimbarea la faţă a României (Změna vzhledu Rumunska, 1936), Lacrimi şi Sfinţi (Slzy a svatí, 1937). Svazek Změna vzhledu Rumunska prošel autocenzurou ve druhém vydání na počátku 90. let, kdy autor vypustil celou řadu pasáží považovaných za extremistické, „náročné a stupidní“.
V roce 1937 odjíždí do Paříže na stipendium bukurešťského Francouzského kulturního institutu, které se prodloužilo až do roku 1944. V roce 1940 začíná pracovat na Îndreptar pătimaş (Vášnivá rukověť), poslední knize napsané v rumunštině, kterou opustil ve prospěch francouzštiny. Konečnou podobu získala v roce 1945 (a nebyla změněna do roku 1991), kdy se definitivně usadil ve Francii.
Emil Cioran zahájil svoji cestu jako myslitel trýzněný náruživými city a představami. Zabývá se myšlenkami o smrti a utrpení, kdy ho přitahuje představa sebevraždy jako myšlenky napomáhající přežít. Téma zařazení člověka, téma par excelence existencialistické, formuluje Cioran v roce 1932 takto: „Je snad pro nás bytí exilem a nicota vlastí?“ Dílo Emila Ciorana je prodchnuto několika velkými tématy: nahodilost lidského bytí, prvotní hřích, tragický smysl dějin, konec civilizace, hrozba Zla, odmítnutí upevnění pomocí víry, obsese absolutna, život jako výraz metafyzického exilu člověka atd.
V době, kdy Emil Cioran už žil ve Francii, napsal v roce 1957 v dopisu svému příteli Constantinu Noicovi „O dvojích časech společnosti. Dopis pro vzdáleného přítele“, v němž psal: „Z té země, která bývala naše a která již není nikoho, se snažím po tolika letech mlčení Ti napsat podrobnosti o tom, čím se zabývám, jakož i něco o nádherném světě, ve kterém, jak říkáš, mám štěstí žít a svobodně se pohybovat.“ 1. března 1960 byl vynesen rozsudek v procesu Noica-Pillat, kde hlavní účastníci byli obviněni z výroby a šíření toho, co bylo později nazýváno samizdatem („Hovory o člověku“, filozofický esej Constantina Noicy a „Čekání na onu hodinu“, román Dina Pillata), jakož i ze šíření nepřátelských písemností Rumunů v exilu Emila Ciorana, Mircei Eliada, Vintily Horii. V procesu „Noica-Pillat“ bylo obžalováno 23 rumunských intelektuálů a všichni byli odsouzení k žaláři na 7 až 25 let.
„Cioran: komunismus vytvořil stejně jako křesťanství nový hiát. Dvě planety – před a po. (…) Solženicin je také produktem komunistického světa, a sice centrální moci. Není myslitelné, aby se objevil bulharský nebo rumunský Solženicin, protože to mohl být pouze někdo ze Sovětského svazu, někdo, kdo proti němu pozdvihl hlas s takovou silou – v každém případě to musel být člověk odtamtud. (...) S francouzským komunismem je konec jak u řadových lidí, tak i mezi intelektuály, zkrátka je pryč. V Německu je to ještě horší. Německo to nechápe.
16.12.1985, Paříž. Na otázku, kterou jsem mu položil v souvislosti se snižováním vlivu komunismu na intelektuály, mi Cioran odpověděl: smrt Sartra. Jeho vliv byl obrovský.
Cioran mi vyprávěl velmi mnoho o Rumunsku, o tamnější bídě, o paradoxu, že se tam o něm hodně píše, zejména o jeho rumunsky psaných knihách, které jsou dávno vyprodané – před ním obrovské fotografie Ceauşesca (v časopisech).” (Úryvky z “Dopisů Wolfgangu Krausovi - Scrisori către Wolfgang Kraus”)
V Rumunsku byl Cioran zakázán až do pádu komunistického režimu a v mezinárodním měřítku se mu dostalo uznání až velmi pozdě. Zemřel v roce 1995 v Paříži.
Prameny:
Emil Cioran, Dějiny a Utopie - Istorie şi Utopie, nakl. Humanitas, 1992
www.romlit.ro/wolfgang_kraus_despre_emil_cioran
http://ro.wikipedia.org/wiki/Emil_Cioran
***
SDRUŽENÍ RUMUNŮ V ČR
Kalendář folklórních festivalů v roce 2010
SPOLUPRÁCE FOS ČR SE SDRUŽENÍM RUMUNŮ V ČR
FOLKLÓRNÍ FESTIVALY V ČR ZA ÚČASTI RUMUNSKÝCH FOLKLÓRNÍCH SOUBORŮ A FOLKLÓRNÍ FESTIVALY V RUMUNSKU ZA ÚČASTI ČESKÝCH FOLKLÓRNÍCH SOUBORŮ
1. Velke Losiny – Česko - 14-16.05.2010 – Národní folklórní festival „ZPĚVAČEK“ – pro dětské zpěváky do věku 15 let. Z Rumunska se zúčastní dvanáctiletá zpěvačka, žačka z obce PLOPI v župě Sălaj, Alexandra CHIRA, která byla na setkání rumunských velvyslanců v září 2009 v Rumunském Ateneu prohlášena za „velvyslankyni rumunské kultury„. Před tímto soutěžním festivalem se v Česku bude konat celá řada místních a regionálních soutěží, kterých se zúčastní více než 50.000 dětí. Přibližně 60 vítězů z těchto soutěží seš pak každoročně v květnu účastní soutěžního Festivalul ve Velkých Losinách, kde se volí Zlaty Slavik (Privighetoarea de aur), jak je nazván vítěz hlavní ceny. Tohoto festivalu se účastní rovněž šest talentovaných dětských zpěváků ze zahraničí.
2. Veselí nad Moravou – 03. – 07. června 2010 – Mezinárodní folklórní festivalpro děti do 15 let. Z Rumunska se zúčastní soubor lidových písní a tanců z Domu dětí v Aradu, který řídí mistr choreografie Vasile PERI a dirigent Doinel CLEJ.
3. Mezinárodní festival lidových písní a tanců v Plzni – 10. – 13. června 2010 – Z Rumunska se zúčastní profesionální soubor lidových písní a tanců „Floare de pe Bărăgan“ ze Slobozie, který řídí profesor Constantin OBREJAN.
4. Festival lidových písní a tanců pro děti „CARPATICA“, Deva, Rumunsko – 01. – 07. srpna 2010. Z Česka se ho zúčastní dětský folklórní soubor z Kyjiova na Moravě, Česká republika.
5. XIV. ročník "Festivalu lesáckých písní a tanců – Oţeloaia" v lokalitě Homoroade v župě Satu Mare, 19. – 22. srpna 2010. Z Česka se zúčastní folklórní soubor "KUŘÁTKA" z CHRUDIMI.
6. Folklórní festivalul „Febio Fest Moneasa 2010“ v župě Arad, Rumunsko, 19. – 22. srpna 2010. Na pozvání Župního kulturního centra z Aradu a obce Olari ze župy Arad se folklórního festivalu „Febio Fest Moneasa 2010“ zúčastní folklórní soubor z Mariánských Lázní.
7. Mezinárodní folklórní festival „Pražský jarmark 2010“ ve dnech 24. – 27. srpna 2010. Tohoto festivalu se z Rumunska zúčastní soubor lidových písní a tanců „Dănţăusii din comuna Groşi Maramureş“ pod vedením věhlasného interpreta na taragot Dumitru DOBRICAN.
8. MFF u Toltenského pánství - Krásná Lípa - Ústí nad Labem ve dnech 03. - 05. 09. 2010. Z Rumunska se zúčastní Dětský soubor lidových písní a tanců z města Simeria v Rumunsku.
9. MFDFS Písní a tancem – Luhačovice 09. - 12.09.2010. Mezinárodní festival dětských písní a tanců. Tohoto festivalu se z Rumunska zúčastní dětský soubor lidových písní a tanců „Cununiţa năzdrăvană“ ze Satu Mare.
10. Mariánské Lázně – Folklórní festival „Mariánský podzim“ 16. - 19.09. 2010, kterého se zúčastní soubor lidových písní a tanců „Spicul“ z obce Olari ze župy Arad v Rumunsku.
11. GALA VEČER - Zpěvaček – Slavík (Privighetoarea Cehă) 11. – 12. října 2010, který se skládá ze 2 gala představení v Národním domě na Vinohradech a v Paláci ŽOFÍN. Tohoto festivalu se účastní dětští zpěváci, kteří získali cenu na Festivalu ve Velkých Losinách a 6 dětských zpěváků ze zahraničí. Festivalu se dále zúčastní: profesionální orchestr lidové hudby „Broln“ z Rádia BRNO, profesionální soubor lidových písní a tanců a orchestr lidové hudby České armády, mezinárodně uznávaný houslista Jaroslav SVĚCENÝ a mnoho dalších známých umělců z České republiky. Z Rumunska se zúčastní žákyně Georgiana PETRESCU z města SEBEŞ – Alba, kterou vede uznávaná pěvkyně Adina MEDREA.
12. Arad v Rumunsku „Festival vína v Aradu“ 15. – 19. října 2010. Z České republiky se zúčastní folklórní soubor ze Svatobořic-Mistřína nedaleko města Kyjov na Moravě.
Ing. Nicolae DEDULEA
Předseda Sdružení Rumunů v ČR
***
Divadlo Luceafărul
Poté, co v roce 2009 získalo Loutkové divadlo Luceafărul z Jasů Cenu za scénografii na 13. Mezinárodním loutkovém festivalu v Praze, bylo pozváno, aby se zúčastnilo letošního festivalu v rámci projektu, který se uskutečňuje za podpory programu Cantemir Rumunského kulturního institutu Bukurešť.
V roce 2010 přijíždí do Prahy divadlo Luceafărul se dvěma velmi originálními představeními jak tematicky tak i jejich ztvárněním. Hra Chamtivá čarodějnice - Vrăjitoarea pofticioasă napsal speciálně pro divadlo Luceafărul prozaik Dan Lungu, mladý jašský spisovatel. Ve své hře nám ukazuje, že při kombinaci slov pomocí fantazie vznikají nejen pohádky, ale i kouzla. Čarodějnice jsou chamtivé, kouzelné, ale i upovídané a vždycky mají po ruce nějaké to staré či novější moudré přísloví, cestují světem plným moudra a žertovných příhod, a ne v poslední řadě se mezi sebou hádají o dálkový ovladač... Režie: Ion Ciubotaru.
Druhé představení přináší neotřelý přístup k Příhodám barona Prášila, nevyléčitelného ale okouzlujícího chorobného lháře, který nás nadchl již v dětství. Baron je před námi hodinu a půl na jevišti a přináší sebou svůj neobyčejný svět nádherných dobrodružství. Ion Sapdaru připravil scénář a představení, které vychází z dobře známých příhod Gottfrieda Augusta Burgera a vyzývá diváky k cestě do imaginárního světa, ale i k pokusu balancovat na křehkém rozhraní mezi skutečností a fantastičnem. Scénař a režie: Ion Săpdaru a Gabriel Andronache.